Bukové léto

Usedli jsme do stínu rozložitého stromu. Je po poledni a právě jsme na konci našeho výletu. Pozorujeme světle modrou oblohu, na které plují bílé mraky. Kolem nás je klid. Nad hlavou šumí listí. Začíná se zvedat vítr. 

Myšlenky nám zabloudí do dílny. Na pracovním stole máme staré bukové křeslo. Je od známé firmy Thonet a na první pohled jde poznat, že už něco zažilo. Promýšlíme, co s tímto letitým kouskem dál. Baví nás, když se v nábytku propojí naše zážitky a pocity s jeho vlastním příběhem. Dnes se inspirujeme letní oblohou, která prosvítá skrz bílá oblaka.  

Zkoušíme namíchat různé odstíny světle modré. Děláme si vzorky na dřevu. Barvu použijeme jen na některé části konstrukce - nohy a okraj sedáku. Zbytek bude ve světlém bukovém dřevu. Ondřej rozebírá křesílko do posledního šroubku: "Ty šrouby téměř před sto lety někdo utahoval a já je dnes po takové době povolil." Je to zajímavý pocit, kvůli kterému nás to tak baví! 

Rozebraná konstrukce se nám bude lépe brousit, barvit, lakovat a nakonec zpevňovat. Dřevo zbavíme starého laku. Jde to ztuha. Bruska se nám přehřála, zbytek jedeme ručně. Odměnou nám je světlý odstín buku, povrch jsme ošetřili voskovým olejem.

Spoje znovu slepíme a vracíme původní šrouby, kompletujeme. Vše do sebe pěkně zapadá. Trpělivě čekáme, až vše zaschne. 

 Zachytili jsme kousek letního dne. Posaďte se, prosím!