Pět let s velrybou

03.02.2019

Dnes je to přesně pět let, co vznikl Keporkak Furniture. Nebylo to tak, že jsme si řekli: "Teď založíme značku s divným názvem, budeme renovovat a vyrábět nábytek, budeme čalounit, budeme mít obchod a bude nás to živit". Ve skutečnosti to bylo tak takhle...

Je únor. Ondřej má neodbytné nutkání něco udělat a tak jde do sklepa. Najde starý a dosti zničený taburet. Jak dlouho tam asi ležel zapomenutý? S chutí ho opraví a upraví dle svého. Vzniká stolička Trojnožka. Martinka přispěje svým uměním se štětcem a natírá ji. Již se rýsuje budoucí kreativní souhra.

Radost z ruční práce je nakažlivá. Po stoličce vyzýváme starý stůl stojící v koutě kočárkárny. Dřív se na něm pralo. Z našeho úzkého sklepa se pomalu stává provizorní dílna. Pod okno zarážíme desku a vzniká jakoby pracovní stůl. Elektrifikaci tu zajišťuje 'prodlužka' hozená oknem ven z bytu. Když venku prší, lehce probíjí. Nějaké potřebné nářadí prostě máme, ani nevíme odkud. 

Nadšení neopadá a s prvními výrobky se chlubíme na prodejním portálu Fler. Naše jméno bude Keporkak Furniture. Proč? Zní nám to praštěně. Těch pár zachráněných kousků do měsíce prodáváme. Vracíme do oběhu staré a začíná nám to dávat smysl. Sháníme další kousky a pokukujeme i po našem prvním křesle. 

Podařilo se nám nějaké získat za odvoz. Křeslo odstrojíme a ještě nevíme moc co dál. Navíc se nám nevejde do sklepní dílny. Když ho člověk chce otočit, musí vycouvat ven. Vyrážíme proto ze sklepního podsvětí na denní světlo. Chodíme po Lounech a hledáme malou dílnu. 

Podařilo se jí najít! Keporkaci doplouvají do staré mlékárny na kraji města. Oproti sklepu nám prostor jedné místnosti přijde obrovský! Máme motivaci to tady zaplnit krásnými kousky. Po nocích koukáme na videa, jak někdo v Americe čalouní. Časem si troufneme i na křeslo. 

Dílna se nám pomalu plní. Nábytek přivážíme, renovujeme, fotíme, prodáváme, balíme a zase odesíláme. Stále se učíme něco nového. Ondřeje baví věci rozebrat do posledního prkýnka a zase lepit dohromady. Martinka se naučila šít. Klademe větší důraz na prezentaci výrobků. Zdokonalujeme se ve focení. S nadšením komunikujeme se skvělými lidmi co se zajímají o naši práci. Když je hezky vyndáme stůl před dílnu a pracujeme venku.

Měsíce pomalu ubíhají. Už jen nerenovujeme starý nábytek. Máme nápady na své vlastní výrobky. Navrhujeme věšák, celý z bukového dřeva. Vyrábíme taburet Pro štěstí ve tvaru čtyřlístku. Sledujeme, jak jsou poctivě vyrobeny staré věci a inspirujeme se. Nenabízíme již jen nábytek, ale i originální doplňky. Martinka se ve volných chvílích vrátila k malování obrazů a Ondřej vyřezává ze dřeva.

Dílna začíná přetékat a zaplňujeme i přilehlou garáž jako sklad. Hodně čalouníme. Křesla, židle, taburety... Vybíráme si nejzajímavější potahové látky, nebojíme se barev. Často také vyrážíme na lov nábytku po ČR. Díky tomu poznáváme kus světa. Nábytek hledáme na půdách, ve stodolách, v bazarech, ve starých bytech. Posíláme naše výrobky i za hranice. Do Švýcarska, New Yorku, Rakouska nebo třeba Irska. 

Jak čas běžel, vytvořili jsme si web a máme Instagram. Když nám už byla mlékárna malá, přestěhovali jsme dílnu do mlýna. Je to krásná stará stavba u Ohře. Máme velký prostor, který má své kouzlo. Prostě splněný sen. Myslíme si, že všichni naši zákazníci jsou naprosto úžasní. Díky naší práci poznáváme skvělé lidi. a krásná místa. Jen díky našim zákazníkům můžeme dělat, to co nás baví. 

Dnes jsme dokončili čalounění křesla a zítra ho vezeme do Prahy. Dnes je to přesně pět let, co Ondra odešel do sklepa. Nečekal, co tím způsobí a co se bude dít. Těch pět let s vámi bylo pořádné dobrodružství! Už se těšíme na další roky a na to, co přinesou. Díky za to, že vás máme! ♥

Zdraví

Ondřej a Martina